Podzimní brněnské odpoledne

Pavel je z foťáku nadšen. Pomalu ho nedá z ruky, jen nejbližší okolí ho v nové vášni nějak nechce podporovat a pózuje jen velmi neochotně.
Jako nejvděčnější objekt se, mimo přírodních krás, ukázal být Bernie. Ono mu vlastně ani nic moc jiného nezbyde, než poslechnout pánečka... 

Focenou mnou (no, taky si to musím vyzkoušet, ne? :-) )

Minulou sobotu jsme měli sraz s Martinem a Mili v Brně. Napřed jsme si zašli na oběd na Panskou líchu, která byla naším častým cílem, když jsme ještě bydleli v Soběšicích, a taky na rozhlednu.

Pak jsme se zastavili u vily Tugendhat, kde to bohužel bez objednání nemá smysl a pokračovali do centra, resp. do parku na Špilberku.

Vlastně mě to tak trochu donutilo se zamyslet nad tím, jak pořád někam spěcháme. Když jsme v Brně bydleli, ani nás nenapadlo zajet si do centra a jen tak se projít, přitom je tam tak krásně. Měli bychom se méně hnát a více si užívat kouzlo okamžiku, jako třeba v malinké kouzelné hradní kavárničce:

Doufám, že takových příjemných oddychových odpolední bude více!